Chovatelská stanice Hvězda Els

..::Standard FCI::..

NĚMECKÝ ŠPIC - DEUTCHE SPITZE
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 05. 03. 1998
KLASIFIKACE FCI: skupina 5 Špicové a primitivní plemena, oddíl 4 (Evropští špicové), bez pracovní zkoušky

STRUČNÉ DĚJINY PLEMENE: Němečtí špicové jsou potomky psa rašelinného Canis Familiaris Palustris Rüthimeyer z doby kamenné a pozdějšího špice kolových staveb a jsou nejstarším plemenem Střední Evropy. Vyvinula se z něj četná další plemena. Za hranicemi německé jazykové oblasti je vlčí špic také nazýván Keeshond a trpasličí špic Pomeranian.

CELKOVÝ VZHLED: Špicové vynikají krásnou srstí, jež díky bohaté podsadě odstává od těla. Zvláště nápadný je mohutný límec kolem krku připomínající hřívu a huňatě obrostlý ocas hrdě nesený nad hřbetem. Hlava podobná lišce s bystrýma očima, zašpičatělýma malýma, blízko sebe postavenýma ušima, dodává špicovi jeho tolik typické smělé vzezření.

CHOVÁNÍ / POVAHA: Německý špic je stále ostražitý, živý a mimořádně fixovaný na svého majitele. Je velmi učenlivý a lehce vychovatelný. Jeho nedůvěřivost k cizím lidem a absence loveckého pudu ho činí ideálním hlídačem pro dům i dvůr. Odolnost vůči počasí, robustnost a dlouhověkost jsou jeho nejznamenitějšími vlastnostmi.

HLAVA
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: Hlava špice je středně velku, při pohledu shora vzadu nejširší a zužuje se klínovitě ke špičce nosu.
Stop: Mírně vyvinutý až zdůrazněný, nikdy ne náhlý.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: Nos je kulatý, malý a čistě černý. U všech hnědých špiců je tmavě hnědý.
Čenichová partie: Čenich není příliš dlouhý, ani hrubý ani zašpičatělý a je ve vhodném poměru k mozkovně.
(u vlčího špice/keeshonda, velké špice a středního špice cca. 2:3, u malého a trpasličího špice/pomeraniana cca. 2:4).
Pysky: Pysky nejsou převislé, pevně přiléhaji a netvoří ke koutkům záhyby. U všech barevných rázů jsou černě pigmentovány, u všech hnědých špiců jsou hnědé.
Čelisti / zuby: Čelisti jsou normálně vyvinuty a vykazují plnocenný nůžkový skus s 42 zuby dle zubního vzorce, přičemž horní řada řezáků přesahuje bez meziprostoru přes dolní čelist a zuby stojí v čelisti kolmo. U malých a trpasličích špiců/pomeranianů jsou tolerovány malé ztráty praemolárů. Klešťový skus je u všech špiců přípustný.
Líce: Líce jsou měkce zaoblené, ne vystouplé.
Oči: Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, poněkud šikmo uložené, tmavé barvy. Okraje víček jsou u všech barevných rázů černě pigmentovány, u hnědých špiců tmavě hnědé.
Uši: Malé uši jsou relativně blízko u sebe nasazené a trojúhelníkovitě zašpičatělé. Jsou neseny vždy vzpřímeně s tuhými špičkami.

KRK: Středně dlouhý krk je nasazen na plecích široce, v šíji je lehce klenutý, netvoří lalok a je osrstěn límcem připomínající hřívu.

TRUP:
Horní linie: Horní linie začíná na špici vzhůru nesených vztyčených uší a přechází v měkkém oblouku v krátký rovný hřbet. Huňatý překopený ocas, který částečně překrývá hřbet zaobluje siluetu.
Kohoutek (hřbet): Vysoký kohoutek neznatelně přechází v pokud možno krátký, rovný, pevný hřbet.
Bedra: Krátká, široká, silná.
Záď: Záď je široká a krátká, nikdy spadající.
Hrudník: Dostatečně hluboký hrudník je dobře klenutý, přední fronta je dobře vyvinutá.
Spodní linie a břicho: Hrudní koš zasahuje pokud možno co nejdále dozadu, břicho je pouze mírně vtaženo.

OCAS: Ocas je vysoko nasazen, je středně dlouhý, hned u kořene se stáčí vzhůru a dopředu přes hřbet. Leží pevně na hřbetě. Je velmi huňatě osrstěn. Dvojitá smyčka na jeho konci je přístupná.

KONČETINY
Hrudní končetiny: Rovná spíše široká fronta.
Plece: Plece jsou dobře osvalené a pevně spojené s hrudním košem. Lopatka je dlouhá a leží šikmo vzad. Přibližně stejně dlouhé rameno s ní svírá úhel asi 90 stupňů.
Loket: Loketní kloub je silný, přilehlý k hrudníku a ani vtočený ani vytočený.
Předloktí: Předloktí je středně dlouh, v poměru k trupu statné a zcela rovné, s dobrými praporci na zadní straně.
Nadprstí: Silné, středně dlouhé nadprstí svírá úhel cca 20 stupňů ke svislé rovině.
Přední tlapky: Přední tlapky jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře vedle sebe ležícími a dobře klenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Drápy a polštářky jsou u všech barevných rázů černé, u všech hnědých špiců tmavohnědé.
Pánevní končetiny: Zadní končetiny jsou velmi dobře osvalené a až po hlezenní kloub bohatě osrstěné. Zadní končetiny stojí rovně a paralelně.
Stehno/holeň: Kosti stehenní a holenní jsou přibližně stejně dlouhé.
Koleno: Kolenní kloub je silný, jen mírně zaúhlený a v pohybu není vytlačován ani ven ani dovnitř.
Zánártí: Zánártí je středně dlouhé, velmi silné a je kolmo postavené.
Zadní tlapky: Tlapky zadních končetin jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře uzavřenými a dobře vyklenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Polštářky jsou drsné. Barva drápů a polštářků je co možná nejtmavší.

POHYB: Němečtí špicové se pohybují při dobrém posunu přímo, plynule a pružně.

KŮŽE: Kůže na těle pevně přiléhá bez jakýchkoli záhybů.

SRST: Němečtí špicové mají dvojitou srst: dlouhé, rovné, odstávající pesíky a krátkou, hustou, vatovitou podsadu. Hlava, uši, přední strana hrudních i pánevních končetin a tlapky jsou osrstěny krátce a hustě (sametově), zbytek těla je porostlý dlouhou a bohatou srstí. srst není zvlněná, kadeřavá či chundelatá, na zádech se nedělí do pěšinky. Krk a plece pokrývá hustá hříva. Zadní stranu hrudních končetin porůstají pěkné proporce, pánevní končetiny od zádi až po hlezenní kloub jsou obrostlé bohatými kalhotami. Ocas je bujně osrstěný.

BARVA:

VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:

HMOTNOST: Každá velikostní varianta německého špice má mít hmotnost odpovídající její výšce.

VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů se považuje za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.

HRUBÉ VADY:

VYLUČUJÍCÍ VADY:

POZNÁMKA: Psi - samci musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.

Novinky
Naše fenky
Štěňata
Fotogalerie
Výstavy
Závody
Standardy
Návštěvní kniha
Odkazy
Kontakt

Eva Koubková, Skuherského 6, 370 01 České Budějovice, tel.: 739 040 186, e-mail: